neděle 18. září 2016

Ten nepříjemný pocit, když musíme něco zařídit...

Také se vám to občas stává? Dostanete se do nepříjemné situace, kdy musíte někoho o něco požádat, s někým si promluvit, zavolat na neznámé číslo… a celičký den si v hlavě přemíláte, jak váš rozhovor bude vypadat. Po neustálém vymýšlení hrůzných scénářů jste si téměř jisti, že to bude celé pěkně "trapné". Ale nejsou tyto obavy trochu absurdní? Pojďme jim společně říct NE! Budeme to totiž opravdu potřebovat…

Začněme kupříkladu u kontaktování osoby, kterou dobře neznáme. Co napsat, abych vypadal/a inteligentně? Nebudu rušit? A co když budu znít otravně? Říkáme si. Ale vezměme si to naopak - když nám někdo pošle zprávu, analyzujeme ji do detailu? Obtěžuje nás? Já myslím, že v 99 procentech ne. Takže příště, až budete kontaktovat někoho neznámého, představte si, jak sedí nahý ve vaně, prohlíží si nová upozornění na mobilu a najednou se zaraduje, protože mu přišla nová zpráva!

Jen tak mimochodem, připomíná mi to větu mého šéfa, kterou nedávno pronesl: "Dejte mi prosím požadavky na směny, už se nemůžu dočkat!"



Nejen kontaktování osoby umí být problém. Co třeba takové požádání nadřízeného o zvýšení platu? Už jen pouhá představa dožadovat se větší výplaty v nás vyvolává hrůzu. Na druhou stranu, vyjít s dostupnými financemi je velice důležité a peníze prostě jsou potřeba. A pokud máme pocit, že si jich zasloužíme více, proč se alespoň nepokusit o změnu? Je dobré si předem zjistit platové ohodnocení na stejné pozici v jiných firmách. A pak, vzhůru do toho! Kdo se neozve, nic nezíská…

I v osobním životě někoho o něco poprosit není zrovna nejpříjemnější. S kamarádkou se dokážu vykecávat hodiny, ale pokud ji mám požádat o laskavost, jako by mě vyměnili. Pak si však vzpomenu, že já ji v těžkých chvílích také podpořila a určitě se nebude zlobit, když s ní teď budu na oplátku počítat.

Změna v našem myšlení samozřejmě nepřijde jen tak, ale s trochou nadhledu a po pár trénincích to bude hned lepší. Já si v podobných situacích dělám malý rituál a opakuji si: "Dýchej, vždyť o nic nejde. Musíš to udělat, nebo se nikdy nenaučíš překonávat svůj strach."

Jak jste na tom vy, také neradi vystupujete ze své komfortní zóny? Dejte mi vědět!

12 komentářů:

  1. Tyto situace také nemám moc ráda, hlavně pokud se jedná o telefonát. Dělám to tedy tak, že se do toho vrhnu co nejdříve, at to mám brzo za sebou :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Toto veľmi dobre poznám, neznášam ľudí o niečo žiadať. Síce s tým bojujem, občas mi pomôže, keď sa spýtam, čo horšie ako záporná odpoveď by sa mohla stať? Ak náhodou, aspoň budem vedieť na čom som a moja myseľ sa môže sústrediť na niečo iné a nebude váhať a trápiť sa nad tým aj naďalej. :)
    SweetSunshine

    OdpovědětVymazat
  3. Ja som sa v tomto tvojom článku úplne našla, a o tom plate by som mala niečo šefovi povedať ale proste strach je strach a ked človek vie ako sa vždy zachová a pozná ho tak to berie za zbytočne /ako ja/. Raz som chcela len blbú dovolenku na jeden deň a on mi povedal že...,,A ja potrebujem na zajtra ďalších dvoch ľudí" /pleeesk dverami/ .. a nič som sa nedozvedela..:-/ (proste debil) jednoducho si mňa ako zamestnanca neváži a už dávno chcem z tade odýsť ale nie je to jednoduché.. Ale zapáčila sa mi ta jedna veta čo si napísala ..Kto sa neozve nič nezíska.. Je to tak !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mě mrzí, že je tvůj šéf blbec. Udělala jsem si obrázek jen podle toho, jak reagoval na žádost o jednodenní dovolenou.

      Myslím, že chtě nechtě tě tato osoba donutí ke změně zaměstnání. A co ty víš, třeba to bude do života přínosné. :)

      Vymazat
  4. Vždy som sa bála takýchto situácii a tak ako píšeš celý deň som si v hlave prehrávala ako na to :) Ale vyvinula som si stratégiu strhnutie levkoplastu:) Spravím to rýchlo a predtým o tom neuvažujem :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naprosto souhlasím a větu si zapisuji. :D Jinak... Sundávání náplasti vážně bolí, ale rychle přebolí. :)

      Vymazat
  5. Tos napsala moc hezky, u toho šéfa jsem se i musela zasmát :D. To mě nikdy nenapadlo, že kolikrát mohli jít lidi i s nějakou prosbou nebo s čímkoliv jiným nervózně za mnou a já jejich nervozitu vůbec nevycítila :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem ráda. :) Ano, většina lidí nemá ráda zařizování, takže třeba to né vždy poznáme, ale také jsou z toho nervózní!

      Vymazat
  6. Přesně tak, často musím řešit něco nepříjemného v práci a obnáší to různé telefonní hovory. Často to celé dopoledne odkládám, ale neustále na to myslím. Ale pak na to vlítnu, vyřídím a většinou vidím, že to nebylo tak hrozné, jak jsem si myslela..

    OdpovědětVymazat

Mockrát děkuji za komentář, jste skvělí! ♥